Dotazy
VŠEOBECNĚ K JÍDLU, ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ A ZDRAVÍ
Proč mě má zajímat dopad jídla na životní prostředí?
Kvalitní a stabilní životní prostředí umožňuje zemědělskou produkci, která je základem pro naši výživu a dlouhodobou prosperitu. Člověk však svými činnostmi zásadně mění stabilní podmínky na Zemi - např. spotřebou vody na zavlažování a jejím znečišťováním, odlesňováním deštných pralesů pro chov dobytka či produkci sóji na krmiva, spalováním fosilních paliv a tudíž přispíváním ke změně klimatu a tak dále. Z důvodu těchto změn se již o dnešní době mluví jako o antropocénu, tj. době, kdy je hlavní hnací silou změn člověk (ČT24, 2017).
Dle předních odborníků překračujeme v globálním měřítku již čtyři z devíti pomyslných hranic životního prostředí, které jsou považovány za bezpečný stav pro dlouhodobou prosperitu lidstva (tzv. planetární meze) - tj. míru biodiverzity, koloběh živin (fosforu a dusíku), změnu klimatu a změny ve využití krajiny (Steffen et al., 2015). Jedním z hlavních důvodů těchto změn je zemědělství a produkce potravin (Foley et al., 2011).
Mnoho odborníků se shoduje, že pokud si chceme udržet dlouhodobě kvalitní a stabilní životní prostředí, je mimo jiné nutné změnit naše stravovací návyky "západního typu" (Westhoek et al., 2014) a začít si vybírat ve větší míře jídla, která jsou environmentálně příznivější. K tomuto zamyšlení a lepší informovanosti může pomoci právě naše Kalkulačka Nutriční stopy.
To se mám kvůli životnímu prostředí trápit hlady?
Ne. Zdraví je samozřejmě na prvním místě. Je však potřeba najít rovnováhu mezi zdravou výživou a co nejnižším negativním dopadem na životní prostředí (a šířeji mít také ohled na potřeby lidí, kteří pro nás jídlo pěstují a připravují a zohlednit také welfare zvířat, která jsou součástí našeho potravinového systému). V současnosti lidé v Evropě konzumují nadměrné množství potravin, které není vyváženo dostatečnou fyzickou aktivitou a proto tloustnou - problém se nevyhýbá ani ČR, kde se mimo jiné zvyšuje počet dětí s nadváhou (WHO, 2013, 2017). V současnosti trpí více lidí na Zemi nadváhou než podvýživou. To, že se podíl podvyživených lidí snižuje, je samozřejmě dobrá zpráva, ale rychlost tloustnutí populace je alarmující a Světová zdravotnická organizace (WHO) proto vyhlásila obezitu globální epidemií.
Lidé se všeobecně nestravují podle výživových doporučení, která za základ zdravé výživy považují zejména pestrou stravu založenou na rostlinných produktech s menším podílem živočišných produktů a různých sladkých i slaných "dobrůtek" - a která jsou zohledněna ve výživové pyramidě. Dobrou zprávou je, že potraviny tvořící základ výživové pyramidy mají zároveň zpravidla nižší dopady na životní prostředí. Čím jdeme ve výživové pyramidě výše, tím vyšší bývá také dopad na životní prostředí z hlediska spotřeby zdrojů i vyprodukovaných znečišťujících látek. Toto neplatí zcela výhradně pro všechny potraviny, které si dokážeme představit - záleží samozřejmě na mnoha faktorech toho, jak konkrétně byla potravina vyprodukována, skladována, distribuována a zpracována. Všeobecně však míra environmentální zátěže odpovídá jednotlivým skupinám potravin výživové pyramidy (viz Obrázek 1).
Obrázek 1. Dvojitá pyramida - zohledňuje výživovou a environmentální pyramidu, data pro environmentální pyramidu pochází ze studií zohledňující vodní, ekologickou a uhlíkovou stopu ingrediencí (upraveno dle BCFN, 2015).
Pokud se tedy naučíme jíst zdravěji a to především z místních, sezónních potravin, vyprodukovaných s co největším souladem s přírodou, měli bychom dosáhnout také menšího dopadu na životní prostředí, které je pro nás z dlouhodobého hlediska tak důležité (viz předchozí dotaz). Z toho také vychází naše DOPORUČENÍ o tom, jak se stravovat více v souladu s životním prostředím a zdravou výživou.
KE KONCEPTU NUTRIČNÍ STOPY A DALŠÍCH "EKOSTOP"
Odkud pochází koncept Nutriční stopy?
Širší koncept Nutriční stopy vzešel z aplikovaného výzkumu na Wuppertal Institutu v Německu (Lukas et al, 2016). Tento koncept byl dále upraven v rámci výzkumu projektu Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, během kterého bylo specificky pro kalkulačku Nutriční stopy pokrmů konzultováno 25 odborníků z oblasti životního prostředí, výživy a potravinových systémů z ČR i zahraničí. Jedná se tedy o výstup aplikovaného výzkumu uzpůsobeného českému kontextu.
Jak se počítá Nutriční stopa pokrmů?
Nutriční stopa pokrmů se v kalkulačce počítá tak, že se z množství použitých ingrediencí nejprve vypočítají zvlášť dopady na životní prostředí v jednotlivých pěti kategoriích - změna klimatu (na základě potenciálu globálního oteplování), okyselování prostředí (na základě potenciálu acidifikace), nadbytek živin ve vodě (na základě potenciálu eutrofizace), úbytek vody (na základě množství využité vody) a zábor půdy (na základě využité zemědělské plochy) - na jednu porci pokrmu a těmto dopadům je přiřazena závažnost od 1 (nejnižší) do 5 (nejvyšší) dle normativního systému škálování pro danou kategorii (vycházíme ze zahraničních studií a spektra výsledků v databázi pokrmů). Celkový výsledek se pak vypočítá průměrem těchto jednotlivých závažností (od 1 do 5 pro každou kategorii) a zařazením dopadu opět na škále od 1 (nejnižší) do 5 (nejvyšší). Více podrobností najdete v Metodice.
Jak se liší Nutriční stopa od jiných "ekostop"?
V současnosti jsou veřejnosti nejspíš nejznámější tři různé "ekostopy", tj. zhodnocení dopadů na životní prostředí z různých výrobků a služeb či jejich užívání. Jsou jimi "uhlíková stopa", "vodní stopa" a "ekologická stopa". Podrobnější srovnání těchto stop s Nutriční stopou bylo publikováno v odborném článku online časopisu Envigogika 2/2017 (Kapitulčinová, 2017). Zde uvádíme krátké vysvětlění k jednotlivým stopám. Uhlíková stopa počítá množství vyprodukovaných skleníkových plynů vyjádřených v ekvivalentech oxidu uhličitého (CO2 eq.) a jedná se o stejnou kategorii jako je naše "změna klimatu" (viz vysvětlení níže "Co vyjadřuje kategorie "změna klimatu"?).
Vodní stopa počítá, kolik sladké vody se využije při dané lidské činnosti vyjádřené v objemu vody v litrech (l). Nejčastěji se počítá tzv. modrá, zelená a šedá vodní stopa (dle Water Footprint Network), ale existují různé metody výpočtů a v současnosti neexistuje ve vědecké komunitě konsenzus ohledně jednoho univerzálního výpočtu vodní stopy a jeho vhodnosti. V naší kalkulačce započítáváme pouze vodu použitou na zavlažování v zemědělství a ve zpracovatelském průmyslu - to odpovídá modré vodní stopě dle Water Footprint Network (a proto jsou naše hodnoty poměrně nižší, než jaké můžete najít v jiných materiálech o vodní stopě a kde je do celkového objemu spotřebované vody započítána také dešťová voda a voda na rozředění vodu znečišťujících látek).
Ekologická stopa počítá, kolik průměrné produktivní plochy Země (vyjádřené v globálních hektarech) je třeba k zajištění využívaných zdrojů a zneškodnění dopadů s tím souvisejících. Ve výsledku ukazuje počet planet Země, které člověk využitím výrobků a služeb využívá. Tento koncept kombinuje dva environmentální problémy (zábor půdy a globální změnu klimatu). Nutriční stopa se snaží zahrnout co nejširší spektrum dopadů relevantních pro produkci potravin a počítá dopady v pěti různých kategoriích životního prostředí (jak je podrobněji zmíněno výše v otázce "Jak se počítá Nutriční stopa pokrmů?"). Více o jednotlivých kategoriích dopadu na životní prostředí se dočtete níže v sekci K FUNGOVÁNÍ KALKULAČKY A VÝSLEKDŮM.
K FUNGOVÁNÍ KALKULAČKY A VÝSLEDKŮM
Mohu si spočítat Nutriční stopu pro pokrm bez vaření?
V současnosti tuto možnost kalkulačka nenabízí - musíte si vždy zvolit nějaký způsob tepelné úpravy. Je to z toho důvodu, že aplikace je optimalizována pro běžné hlavní pokrmy s tepelnou úpravou. Uživatelé se však po možnosti přípravy pokrmu bez tepelné úpravy ptají a proto se pokusíme při další aktualizaci kalkulačky zahrnout i možnost výpočtu výsledku pro pokrmy bez vaření.
Mohu sdílet výsledek Nutriční stopy pro svůj vlastní spočítaný recept přes sociální sítě?
Ano, sdílení Vašich receptů je možné přes Facebook, ale pouze v případě, že jste registrovaným a přihlášeným uživatelem v naší aplikaci. Je to z toho důvodu, že pouze přihlášeným uživatelům se výpočty pro recepty ukládají do databáze, tzn. že je možné na ně udělat odkaz, který poté můžete sdílet. Pokud tedy chcete sdílet vlastní recepty, tak se nejprve přihlašte/zaregistrujte a poté můžete sdílet vytvořené recepty ze seznamu receptů "Moje recepty" na stránce Recepty. Jinak je možné sdílet přes Facebook všechny již spočítané pokrmy z naší databáze i bez přihlášení (protože tyto recepty jsou uložené v naší databázi). Pro sdílení receptů je vždy na konci receptu ikonka Facebooku s nápisem "sdílet".
Proč je v kalkulačce pouze možnost vaření na elektřině?
V České republice vaří většina domácností s využitím elektřiny či zemního plynu. V menší míře pak s využitím dalších zdrojů energie. V původní verzi aplikace jsme chtěli kromě vaření na elektrických sporácích zahrnout také možnost vaření na plynovém sporáku, ale bohužel jsme se setkali s technickými problémy a museli jsme tuto variantu ze současné podoby kalkulačky vynechat. Do budoucna bychom ale chtěli do kalkulačky přidat také tuto možnost přípravy pokrmů. Prozatím doporučujeme využít možnosti vaření na sklokeramické či indukční desce.
Proč se mi nezobrazuje barevná škála celkového výsledku Nutriční stopy?
Pokud máte výslednou škálu pouze šedivou a není v ní vyplněné žádné barevné políčko, pak máte zřejmě pomalejší internetové připojení a proto nedochází k barevnému zobrazení výsledku (viz obrázek níže). V tom případě se můžete řídit pouze číselným výsledkem (od 1 do 5 podobně jako známky ve škole). Může se také stát, že se Vám nezobrazuje ani tato číselná hodnota a místo ní se objeví text "NaN" (viz recept úplně v pravo níže). V takovém případě máte pravděpodobně velmi pomalé internetové připojení, nebo se stala někde ve výpočtu chyba. Zkontrolujte si tedy raději, zda jste vyplnili všechna pole v kalkulačce správně. Doporučujeme také znovu načíst stránku pomocí kláves ctrl + F5, ve většině případů se poté podaří barevnou škálu načíst.
Na základě jakých dat je počítán výsledek Nutriční stopy?
Kalkulačka využívá vlastní databázi ingrediencí a jejich dopadů na životní prostředí, kterou vytvořili pracovníci Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy na základě dostupných dat pro produkci běžných potravin v ČR a pro potraviny dovážené do ČR. Výživové hodnoty jsou počítány na základě veřejně dostupných databází NutriDatabaze.cz - české databáze složení potravin (Centrum pro databázi složení potravin, 2017) a Fødevaredatabanken - dánské databáze složení potravin (DTU Fødevareinstituttet, 2017). Více podrobností najdete v sekci ZDROJE DAT v Metodice.
Co znamená "CHYBÍ ENVI" u ingrediencí?
CHYBÍ ENVI znamená, že pro ingredienci není dočasně dostupný dopad na životní prostředí, ale výživové hodnoty jsou zahrnuty. Zpravidla se jedná o ingredience, které se přidávají v malém množství, ale jsou zásadní pro typickou chuť jídel, tj. zejména koření a další dochucovadla, jako je ocet, atp. Proto je u těchto ingrediencí v současnosti v naší databázi pro výpočty Nutriční stopy nastaven dopad na životní prostředí jako nulový a to do doby, než se nám podaří získat dostatečně kvalitní data ohledně dopadů produkce těchto ingrediencí na životní prostředí. Postupně plánujeme s přibývajícími studiemi a daty tuto databázi aktualizovat a tím i snižovat počet ingrediencí s označením CHYBÍ ENVI. Plánujeme také dále rozšiřovat databázi o další ingredience a země původu.
Co vyjadřuje kategorie "změna klimatu"?
Kategorie "změna klimatu" ukazuje, kolik emisí skleníkových plynů bylo v souvislosti s daným pokrmem vyprodukováno a jaký potenciál mají tyto emise pro zvýšení průměrné teploty na Zemi a tedy na změnu klimatických podmínek. Kategorie využívá jednotku "g CO2 eq. / porci", což je množství všech skleníkových plynů (oxid uhličitý, metan, oxidy dusíku, atp.) na jednu porci pokrmu, přepočítaných na ekvivalenty účinku oxidu uhličitého (CO2) na potenciál globálního oteplování v následujících 100 letech (angl. global warming potential, GWP100).
Zjednodušeně řečeno, čím větší množství skleníkových plynů je vypuštěno v souvislosti s daným jídlem, tím větší příspěvek má jídlo k měnícím se klimatickým podmínkám na Zemi, které se projevují neobvyklým počasím (např. extrémními suchy, povodněmi atp.). Tato kategorie je také známá pod pojmem "uhlíková stopa".
V domácnostech zemí Evropské unie například souvisí více než jedna čtvrtina (31%) emisí skleníkových plynů právě se spotřebou potravin. To je v porovnání s dopravou (18%), vytápěním (24%) a ostatními sektory (27%) nejvíce ze všech oblastí spotřeby. A z těchto emisí, způsobených spotřebou potravin, je více než polovina přisuzována spotřebě živočišných produktů (Tukker et al., 2006). Snížení jejich konzumace je tedy jednou z možností snížení produkce skleníkových plynů.
Co vyjadřuje kategorie "okyselování prostředí"?
Kategorie "okyselování prostředí" hodnotí, do jaké míry může dojít k okyselení sladké vody na základě vypuštění látek do prostředí, které okyselování způsobují (např. oxid siřičitý, oxidy dusíku). Kategorie využívá jednotku "g SO2 eq. / porci", což je množství všech látek přispívajících k okyselování na jednu porci pokrmu, přepočítaných na ekvivalenty oxidu siřičitého (SO2). Odborně se okyselování prostředí říká "acidifikace" a dopad je hodnocen jejím potenciálem (angl. acidification potential).
Jedním z možných negativních důsledků při extrémním okyselování prostředí jsou kyselé deště.
Co vyjadřuje kategorie "nabytek živin ve vodě"?
Kategorie "nadbytek živin ve vodě" ukazuje množství živin ve formě dusíku a fosforu, které mohou doputovat do řek a vodních nádrží a způsobit tam jejich nadbytek (odborně "eutrofizaci"). Jednotkou v kalkulačce jsou "g P eq. / porci", což je součet všech látek způsobujících eutrofizaci vod, přepočítaných na účinek fosforu (P) na jednu porci daného pokrmu.
K nadbytku živin ve vodě dochází zejména splachem živin z hnojení zemědělské půdy do vodních toků a dále do vodních ploch. Tento nadbytek je problematický, protože způsobuje mimo jiné vznik "vodního květu", tj. nadměrný růst sinic a řas ve vodních plochách, který je spojen s produkcí toxických látek do vody. V takto znečištěných vodách by se neměli ze zdravotních důvodů koupat lidé. Znečištění má však také dopad na správné fungování vodních ekosystémů, ve kterých vlivem eutrofizace může docházet k úhynům ryb a dalších vodních živočichů.
V kalkulačce je tento nadbytek živin ve vodě modelován dle průměrných hodnot pro zemědělskou výrobu v Česku a v zemích původu jednotlivých ingrediencí. Dopad na životní prostředí pro konkrétní farmy ve skutečnosti velmi záleží na jejich typu hospodaření a na tom, jak moc znečišťujících látek ve výsledku "uteče" do prostředí, ve kterém pak přispěje k eutrofizaci.
Co vyjadřuje kategorie "úbytek vody"?
Kategorie "úbytek vody" vyjadřuje, jaké množství vody bylo využito v procesu pěstování, zpracování a přípravy jednotlivých ingrediencí pro jednu porci daného pokrmu. Kalkulačka počítá pouze tzv. "modrou vodu" (angl. "blue water"), která pochází ze zavlažování (z řek, podzemní vody, vodních ploch) či z kohoutku (ve zpracovatelském průmyslu) - nepočítá vodu dešťovou, která na pole naprší a dále odteče (tzv. "zelená voda", angl. "green water"). Proto se mohou výsledky úbytku vody v litrech na jednu porci pokrmu zdát poměrné malé ve srování s klasickou vodní stopou. Ta totiž typicky započítává veškerou modrou i zelenou vodu a navíc také tzv. "šedou vodu", která zjednodušeně řečeno vyjadřuje množství vody potřebné k "neutralizaci" znečištujících látek.
Sladká voda je kriticky důležitým zdrojem pro zemědělství a spokojené fungování naší společnosti. Je tedy třeba s vodou co nejvíce šetřit, dbát o její vysokou kvalitu a zasazovat se o rovnováhu její přítomnosti v krajině (není dobré mít vody ani moc = povodně, ani málo = sucha).
Co vyjadřuje kategorie "zábor půdy"?
Kategorie "zábor půdy" hodnotí, jaké množství zemědelské půdy je zabráno během jednoho roku pro veškeré plodiny a procesy během jejich zpracování na jednu porci daného pokrmu. Jednotkou jsou metry čtvereční (m2) za jeden rok, tj. za 12 měsíců.
V Česku je sice zábor půdy víceméně konstatní (tzn. nezvětšují se významně zemědělské plochy), ale celosvětově je zabíráno čím dál tím více půdy pro zemědělství a svůj díl na tomto záboru máme i v našich končinách. Jedná se například o produkci sóji, která je součástí krmiv pro hospodářská zvířata v Evropě a jejíž poptávka vede ke kácení deštných pralesů v Jižní Americe. Problematické jsou z tohoto hlediska také rostlinné oleje - zejména palmový - které způsobují přeměnu pralesů v Jihovýchodní Asii na plantáže palmy olejné.
Půda je velmi cenným zdrojem pro zajištění dlouhodobé prosperity lidí ve všech oblastech světa. Čím větší plochu zemědělské půdy tedy jídlo zabírá, tím je náročnější na tento vzácný zdroj. Množství je omezené, ale zároveň dochází na mnoha místech také k její degradaci, zejména kvůli špatnému obhospodařování a nové výstavbě (tento aspekt je však zatím příliš komplexní, než aby jej mohla kalkulačka zohlednit). Proto je součástí kalkulačky alespoň vyčíslení záboru půdy jakožto vzácného zdroje.
Proč kalkulačka nepočítá také dopad na biodiverzitu či chemické znečištění?
Zemědělství všeobecně skutečně významně zatěžuje životní prostředí s ohledem na ztrátu biodiverzity či chemické znečištění (např. kvůli využívání pesticidů a dalších postřikových látek či kvůli odlesňování tropických deštných pralesů). Některé dopady na životní prostředí jsou však jen velmi těžko vyčíslitelné na 1 kg produktu (či jakoukoli hmotnostní jednotku) a pro biodiverzitu či chemické znečištění je v současnosti velmi obtížné spočítat dopad ve vztahu k jedné porci pokrmu. Je to dáno zejména komplexností důvodů, které vedou ke ztrátě biodiverzity či nedostatčně známému chování různých chemických látek v prostředí používaných v zemědělství na postřik úrody. V současnosti tedy vědci umí spočítat například průměrné množství emisí skleníkových plynů vyprodukovaných v souvislosti s prodaným kilogramem rajčat, ale vyčíslení snížení biodiverzity při zakoupení stejného kilogramu rajčat pro výzkumníky zůstává metodologickou výzvou. Z tohoto důvodu je třeba brát výsledky výpočtů veškerých veřejných kalkulaček - včetně Kalkulačky Nutriční stopy - zejména orientačně a neupínat se ke konkrétným výsledkům, které představují výpočet z určitých průměrných hodnot, které jsou v době vývoje těchto vzdělávacích nástrojů k dispozici. Proto je také kalkulačka deklarována jako vhodná převážně pro všeobecné vzdělávací a osvětové účely a předpokládá se její vývoj do budoucna dle toho, jak budou přibývat data a metodologické přístupy k hodnocení dopadů na životní prostředí z produkce a spotřeby jídla.
Proč se kalkulačka nezabývá dopadem na welfare zvířat či pracovní podmínky lidí?
Kalkulačka se primárně snaží zvýšit povědomí o propojení dopadů spotřeby potravin na životní prostředí s výživou člověka s ohledem na zdraví. Pro zodpovědné a dlouhodobě udržitelné stravování je však samozřejmě nutné zohledňovat při výběru jídel také to, v jakých podmínkách žila zvířata, která jsme pak snědli, v jakých podmínkách pracovali lidé, kteří pro nás jídlo vyprodukovali, nebo také to, jestli dostali všichni za svou práci férově zaplaceno. Tyto aspekty jsou velmi důležité, ale jejich zahrnutí přímo do výpočtů naší webové aplikace by bylo příliš komplikované. Proto nejsou v kalkulačce zahrnuty. Pokud si tedy chcete být jisti, že v přípravě Vašeho jídla (ideálně s nízkou Nutriční stopou) byla zohledněna dobrá životní pohoda zvířat (welfare) a férové pracovní podmínky lidí, můžete se porozhlédnout po ingrediencích, které mají logo "bio" (tzn. pochází z ekologických chovů, kde jsou vyšší standardy pro chov zvířat než v konvenčních chovech - Dvorský, Urban, 2014; více například viz biospotřebitel.cz) nebo "Fairtrade" (tzn. lidé dostali férovou cenu za své výrobky a pracovali v důstojných pracovních podmínkách - většinou se jedná o banány, čokoládu či kávu z takzvaných třetích zemí, více například viz fairtrade.cz). Můžete také zkusit poznat svého farmáře či producenta, který pro Vás potraviny pěstuje a vyrábí a na welfare zvířat a pracovní podmínky lidí se přijet podívat přímo k nim. Budete tak mít jistotu, že víte, odkud Vaše jídlo pochází a vyberete si dle Vašich osobních priorit.
MÁTE JEŠTĚ NĚJAKÝ DOTAZ?
Můžete nás kontaktovat na adrese nutristopa@czp.cuni.cz. Stránku budeme průběžně aktualizovat.
Další důležité informace naleznete také v sekci METODIKA a O PROJEKTU.
POUŽITÉ ZDROJE:
BCFN (2015) Double Pyramid: Recommendations for a sustainable diet. Barilla Center for Food and Nutrition, Italy. Dostupné na: https://www.barillacfn.com/en/publications/double-pyramid-2015-recommendations-for-a-sustainable-diet/
Centrum pro databázi složení potravin (2017) Databáze složení potravin ČR, verze 6.16 a 7.16 [online]. Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha. Dostupné z: http://www.nutridatabaze.cz/
ČT24 (2017) Vědci chtějí přepsat učebnice, v roce 1950 nastal antropocén, věk vlády lidí nad planetou [online]. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1893560-vedci-chteji-prepsat-ucebnice-v-roce-1950-nastal-antropocen-vek-vlady-lidi-nad-planetou
DTU Fødevareinstituttet (2017) Fødevaredatabanken, version 3 (21. 12. 2017) [online]. Technical University of Denmark (DTU), Denmark. Dostupné z: http://frida.fooddata.dk/bv/en/?Fooddata
Foley, J. A., et al. (2011) Solutions for a cultivated planet. Nature 478, 337–342. Dostupné na: https://www.nature.com/articles/nature10452
Kapitulčinová, D. (2017) Kalkulačky environmentálních stop jídla ve vzdělávání a představení Nutriční stopy jako nástroje pro podporu udržitelné spotřeby potravin. Envigogika 12 (2), online. Dostupné na: https://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/553
Lukas, M. et al. (2016) The nutritional footprint – integrated methodology using environmental and health indicators to indicate potential for absolute reduction of natural resource use in the field of food and nutrition. Journal of Cleaner P roduction 132, 161–170. Dostupné na: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0959652615001948
Steffen, W., Richardson, K., Rockstöm, J., et al. (2015) Planetary boundaries: Guiding human development on a changing planet. Science 347 (6223). Dostupné na: http://science.sciencemag.org/content/347/6223/1259855
Tukker, A., et al. (2006) Environmental impact of products (EIPRO): analysis of the life cycle environmental impacts related to the final consumption of the EU-25. European Commission, Joint Research Centre. Dostupné na: http://ipts.jrc.ec.europa.eu/publications/pub.cfm?id=1429
Dvorský, J., Urban, J. (2014) Základy ekologického zemědělství, podle nařízení Rady (ES) č. 834/2007 a nařízení Komise (ES) č. 889/2008 s příklady, 2. aktualizované vydání. Ústřední kontolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Dostupné na: http://eagri.cz/public/web/file/410563/EKO_zemedelstvi_2014.pdf
Westhoek ,H., et al. (2014) Food choices, health and environment: Effects of cutting Europe’s meat and dairy intake. Global Environmental Change 26, 196-205. Dostupné na: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0959378014000338
WHO (2013) Nutrition, Physical Activity and Obesity - Czech Republic. World Health Organisation (Světová zdravotnická organizace), Regional Office for Europe. Dostupné na: http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0005/243293/Czech-Republic-WHO-Country-Profile.pdf?ua=1
WHO (2017) Obesity and Overweight - Fact Sheet, World Health Organization (Světová zdravotnická organizace). Dostupné na: http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs311/en/
